The Declining Empire Diaries

Respekt to Bloggers....

2006-11-13T12:08:00.000-05:00

Můj aktualní blog se presunul na htttp://grossmann.blog.respekt.cz.
Ctete , reagujte a uzivejte zivota.

Nuke the World

2005-03-06T17:20:00.000-05:00

Kdyz jsem jeste, nekdy v polovine osmdesatych let, chodil do materske skolky sledoval jsme s celou partou spoluskolacku jedno odpoledne dokument o atomove bombe. Uz sice nevim proc a zda to byla zamerna edukace nebo jen nekdo zapomnel vypnout televizi po poradu pro deti, ale vim jiste, ze to ve me zanechalo hluboke trauma (a to nejen kvuli tomu, ze jsem tehdy prisel o pravidelne dve hodinky odpoledniho spanku). Od te doby mam proste neprekonatelny strach z nuklearnich zbrani a dokonce si pamatuju, ze jsem se jednou snazil presvedcit jednoho meho spoluzaka v prvni tride, aby se sveho obrazku vojska na prehlidce, rakety, ktere zrejme mely nest atomove hlavice, vynechal.
Az do tohoto mesice jsem si myslel, ze tento druh strachu byl pestovan na vychod od zelezne opony, aby zde obcane byli vice ochotni vzdat se svych svobod vymenou za ochranu svych zivotu. Cetba tri britsko-americkych komiksu prave z teto doby me ale presvedcila, ze tento strach byl v podvedomi i "zapadniho" publika. V kazdem z nich (a jsou to velice rozdilna dilka, Watchmen a V for VENDETTA Alana Moora a Batman: The Dark Knight Returns Franka Millera) se totiz vice ci mene v pozadi odehravala nejaka forma jaderneho konfliktu. A tak jsem moc rad, ze jsem v tom tehdy nebyl sam.
Strach je podle sociologa Barryho Glassnera (autora knihy The culture of fear : why Americans are afraid of the wrong things) dulezitou soucasti americke kultury. Kdyz nejsou nahodou po ruce nuklearni zbrane, jsou to alespon smrtici vcely nebo ziletky ve halloweenovych sladkostech pro deti. Ikdyz mistni univerzita vydava nekdy az nesmyslne paranoidni rady pro sve studenty (nepijte napoje ktere jste nevideli pripravit; nepouzivejte kostky neznameho ledu, muze byt z kontaminovane vody), vetsina americanu, ktere znam, ma jen primereny strach (spousta z nich naprikald nezamyka, ... mozna na truc Michaelu Moorovi, dvere svyho bytu).
Svet sice uz neni dvojbarevny, ale strach ze "zbrani hromadneho niceni" nezmizel. A tak si muzu v klidu broukat s Jarkem Nohavicou: "Chces-li lasko prijit za mnou az zitra/ treba bude uz pozde/ jsem jen hromadka kosti a shluk bilkovina/ a najezene rakety (tereoristi, pozn. autora) mi miri rovnou do slabin/ a taky na mou hlavu."

A ceho jste se bali v osmdesatych letech vy?

Co patri do stredu mapy sveta?

2005-02-19T18:23:00.000-05:00

Mozna je divne otvirat toto tema... ale moje predstava o tom jak ma vypadat mapa sveta byla poprve narusena prave tady. Do teto chvile jsem byl zvykly na krasne vybarvene mapy, kde Evropa trunila ze sve centralni a mirne vyvysene pozice. Proc tam ale vlastne je? Ma to nejaky geograficky smysl nebo to jen vypovida o eurocentrismu a evropskem imperialismu.

Mapa, ktera me donutila nad touto otazkou premyslet nebyla prekvapive americka, ale cinska. Videt svet s Pekingem uprostred je docela zvlastni. A hlavne v tech zkreslujich partiich, kde byla vzdycky Asie (mala a rozplacla) se najednou objevila Evropa a Amerika. A co teprve americke mapy sveta, tedy aspon ty, ktere kladou do centra zase Americky kontinent, ktery je az neumerne veliky. (Ale co znamena vlastne na dvojrozmernem obrazu trojrozmerneho sveta umerny, ze?).

Jestli si to ze zemepisu pamatuju dobre, tak Evropa ziskala svoji trochu nadstandardni pozici na mape sveta, protoze skrze stred Londyna (dobre pameti hlavy nejvetsi imperialni rise) prochazi nulty polednik. To nezni moc jako geograficky duvod. Pred tim byl ve stredu sveta Rim a nebo Jeruzalem. To taky nezni moc jako geograficka argumentace. Takze proc by konec koncu nemohl byt ve stredu sveta Peking nebo Kuba. Z tohoto zkratkoviteho pozorovani me jednoznacne vypliva, ze mapy vypovidaji mozna vic o lidech, kteri je tvori a vnimaji nez o svete, ktery popisuji... a neni Praha vlastne v centru Evropy a co to znamena.. a co byste do stredu sveta dali vy? Hmm nejspis to bude zalezet na tom, odkud se na svet divate. V kazdem pripade zmenit uhle pohledu je urcite zajimave. (Venovano memu triletemu synovci Markovi, ktery se zacina orientovat v mapach.)

Can you spell this?

2005-02-17T20:42:00.000-05:00

Trinactilety Reid si dnes rano privstal a ikdyz je patek nevypravi se do mistni skoly jako obvykle. Dnes ho ceka cesta do hlavniho mesta jeho kraje, kde se uskutecni krajske kolo souteze ve spellovani, tedy spravnem hlaskovani, SPELLING BEE. Podorit ho pojede krome jeho rodiny i cast spoluzaku a ucitelskeho sboru. Ve skolnim a ani v mestskem kole nemel vyraznejsiho soupere, takze neni duvod, proc by nemel uspet i dnes. A pokud se mu to podari, tak se mozna dostane do celonarodniho kola do Washingtonu.
Necham ted Reida vklidu se soustredit na krajske kolo a seznamim vas ze soutezi, o ktere jsem poprve slysel az tady. Zadani zni celkem jednoduse; spravne vyhlaskovat slovo, ktere rekne moderator. Pokud ale chcete uspet musite vedet jak spravne vyhlaskovat nekolik desitek tisic slov, jejichz vyznam casto neobjasni tluste slovniky cizich slov a vysokoskolsky vzdelani lide ani nepredstiraji, ze by je meli znat. Trinactileti soutezici je maji v malicku. Na to, jak se je naucit maji sve vlastni metody a jejich treneri (rozumej rodice) s nimi nad jejich biflovanim stravi pul roku i osm hodin denne. Pro ty nejuspesnejsi je pak odmenou celostatni finale ve Washingtonu, ktere v primem prenosu vysila televizni sportovni kanal, na kterem za beznych okolnosti bezi americky fotbal, baseball nebo basketball.

Vypliva z toho, ze tato zabava je v Americe docela popularni a National Spelling Bee je celonarodne sledovanou zalezitosti. Moderator peclive vyartikuluje slovo jako treba acalculia a ditko na prahu dospelosti se pidi, po jeho jazykovem puvodu a nebo vyznamu. Nasleduje chvilka ticha, nervozity a napeti a pak se do mikrofonu suverennim hlaskem ozve A-C-A-L-C-U-L-I-A. Na to moderator rekne; "That's correct" a na rade je dalsi. Neuspesni samozrejme vypadaji.
Krome toho, ze Spelling Bee pravidelne sleduji televizni divaci po celych statech, vznikl o nem nedavno docela zajimavy dokument a v pulce ledna se dostal i na prkna, ktera znamenaji svet. Novy New Yorsky musical "Putnam County Spelling Bee" se sice jeste nehraje na Broadway ale nejspis se tam brzo dostane, protoze pro americkou kritiku je proste M-A-R-V-E-L-O-U-S.
Ubohy Reid toho sediveho dne pred sestnacti lety neuspel. Vylamal si zuby na sluvku U-L-C-E-R, tedy vred, coz mu dnes pripada smesne. Lonskym celonarodnim sampion musel sve vitezstvi po 15ti nervydrasajicich kolech potvrdit spravnym vyspellovanim slova A-U-T-O-C-H-T-O-N-U-S, ktere je definovano jako "indigenous, native aboriginal used especially of floras and faunas." Finale letosniho kola se uskutecni 2. cervna.
No a ted je cas na posledni dnesni paralen.

JAP

2005-02-17T18:36:00.000-05:00

Tato poznamka nebude o Japonsku, jak by se mohlo na prvni pohled zdat, ale o zenach... tedy spise o slecnach, nazev totiz v sobe skryva zkratku pro Jewish American Princess, bohate sexy kravy z New Yorku, jak mi tento termin lapidarne objasnil jeden muj kamarad (na co taky myslet, kdyz clovek lezi sam s chripkou v posteli, ze).
Ja vim, ze to zavani sexismem, ale na moji obranu nutno rict, ze s tim prisla poprve moje zena. Holky (teda alespon urcity typ) tady maji neobvykle velka prsa. A nevim jestli ji k tomu vedla urcita mira zavisti, ale jejich vnady jednoznacne prohlasila za vydobitky moderni mediciny. To me trochu zarazilo a rozhodl jsem se tomuto fenomenu venovat dukladneji. K jejimu pozorovani musim po nekolika mesicich dukladneho studia dodat, ze americke krasky vypadaji az nechutne stejne. A obrazek Monalisy po tydnu v USA (courtesy of Belldandy) tento typ slecen vystihuje nadmiru dobre.
V americkem zargonu se jim rika JAP (Jewish American Princess). Nezname na to, ze by musely byt nutne zidovky a neznamena to, ze by musely byt nutne blondynky (ikdyz ceskym eqvivalentem pro tento typ slecen by urcite byla odbarvena blondynka). Na mistnim campusu je tento typ zastoupen studentkami, ktere jsou soucasti "reckych" sesterstev ( o tomto jevu zase treba nekdy jindy) a ktery nosi velice podobne a velice nevkusne teplakove soupravy drahych znacek a galose (jejihz cena samozrejme presahuje muj mesicni plat).
Neptal jsme se na to sice mistni zidovkse komunity, ale JAP pry neni vnimano antisemitsky, je to soucasti americkeho povedomi stejne jako treba polske matky (ted me napada: O jakem narodu se vlastne delaji vtipy v cesku?). Na druhou stranu mistni studentske zidovske centrum pouziva fitness centrum, kde podobne slecny s oblibou cvici, jako jakousi "vylohu", do ktere nahlizi kazdy kolemjdouci. Memu evropskemu zidovskemu stereotypu by ale spise vyhovovalo, kdyby misto fitness centra byla touto vylohou trebas knihovna.

King's extravaganza

2005-01-26T16:27:00.000-05:00

Ok... tak je to tady... nemuzu byt prece v Americe a nenapsat nic o souziti belochu a cernochu. A ted k tomu mame jeste vybornou prilezitost, minule pondeli totiz byl den Martina Luthera Kinga... a tematem tohoto tydne na Syracuske Univerzite je tedy tento guru boje za obcanska prava americkych mensin. Ja jsem mel jeste to stesti, ze jsem nedavno navstivil i jeho museum a hrob v Atlante, ve state Georgia.

Je absolutni samozrejmosti oficialne popirat popirat jakekoliv naznaky segrace nebo nerovnopravneho pristupu k afroamericanum(zde pouzivany, politicky korektni termin). Rasismus uz tu proste neni v mode nejmene od sedesatych let. Na druhou stranu v realenem zivote segregace(ne pravni, ale spise podvedoma)rozhodne existuje. Zdejsi sousedstvi (neighbourhoods)jsou az na male vyjimky nehorazne jednobarevna.A pokud se mluvi o spatne miste na bydleni v 99% to prave znamena "cerne" sousedstvi. Stejne tak jako jsou afroamericane vyjimkou v "bilych" barech, tak jsou belosi vyjimkou v tech "cernych". Na tverich tu sice nejsou napisy "jen pro cerne" nebo "jen pro bile" jako jeste v sedesatych letech ve statech americkeho Jihu, ale nejak obecne vnimane podvedomi tyto hranice jakoby stale dodrzuje. Ikdyz na Jihu je segregace a chudoba cernoskych ctvrti jeste intenzivnejsi,neda se bohuzel rict, ze toto pravidlo plati tim vic, cim vic se priblizite k rovniku.
Ja ale ziju v univerzitnim prostreti. A k dobremu tonu zdejsi belosske komunity patri mit cernoske pratele (tento link se teto mode vysmiva), objevovat se na a poradat akce oslavujici cernosskou historii a podobne. Ruznorodost je proste to, co patri k zdejsimu zivotnimu stylu. Jak blizska tato pratelstvi jsou se z venku soudi jen velice tezce. O silvestrovskem odpoledni jsem byl v atlantskem museu MLK temer jediny beloh.

America divided

2005-01-14T18:05:00.000-05:00

Psat o tomto tematu je uz nejspis docela passe, ale ja mam tuto vybornou fotografii a chtel bych ji tu tedy ted nejak prodat. Volby v listopadu dopadly jak dopadly. Prestoze je W (cti dabl ju: - jak se tu familiarne rika Bushovi prostrednimu) vyhral s nejvetsim poctem hlasu v americke historii. Republikanu, kteri jsou spokojeni a demokratu, kteri sice mluvi o emigraci ale vlastne o ni ani moc nepremysleji, je ale zhruba stejne. Tak to je prece idealni prostredi pro rozdelenou ameriku.
Ale je skutecne tak rozdelena? ... Stale se mluvi o modrych (demokratickych) a cervenych statech. Mi kamaradi ze Severu tak omlouvali nektere podivnosti Jihu ("Jsme prece v cervenem state, ze.") a podobne. Na druhou stranu, pokud jsem mluvil s lidmi z urcitych konkretnich oblasti je Amerika az nechutne jednobarevna. Bushe proste musite bud milovat anebo nenavidet, stredni cesty neni a zda se, ze lide, kteri na nej maji stejny nazor (at uz kladny nebo zaporny) se vetsinou zdruzuji na stejnych mistech. Plati tak nejspise teorie, ktera USA deli na Metro (oblasti velkych mest na severovychodnim a zapadnim pobrezi) a Retro prevazne zemedelske oblasti zbytku zeme.
Fotka byla porizena kolem Dikuvzdani v obchudku historickeho musea ve Washingtone. Plyne z ni, ze na vasem politickem presvedceni se da vydelat at je jakekoliv. Zajimava je i doba, kdy byla vyfocena. Dikuvzdani byla totiz chvile, kdy se rozpolcenost Ameriky mohla projevit nejzasadneji jelikoz se na tento svatek sjizdeji rodiny z ruznych koutu statu... a jak vime, jedna rodina neznamena jeden politickych nazor. V Americe se na stesti o politice mezi lidmi moc nemluvi a tak zustalo Dikuvzdani poklidnym svatkem a nezapsalo se do dejin narustem domaciho nasili. Konec koncu po krocanovi se vyborne spi a vecer bezel v televizi fotbal, ten americky samozrejme.
Jak uz jsem psal, je dva mesice po volbach a zasoby volebnich tricek dosly i v Atlante. Vetsi prezidentske vzruso pak snad prinese inaugurace, na kterou se chystaji rudi i modri po svem... no a pak az zase za ctyri roky, tentokrat uz bez Bushe. Anyway, Klaus sucks too.

Google it!

2005-01-13T13:04:00.000-05:00

Dnesni prispevek by se nejspis mel jmenovat jazykovy koutek 1, protoze bych vas chtel upozornit na to, ze kdyz se vam podari vymyslet neco opravdu uspesneho, dostanete se do bezne slovni zasoby... Poprve me to trklo, kdyz jsem slysel Google it on the internet!. Lide, co vymysleli Google to proste dokazali a netrvalo jim to ani moc dlouho. Googlovat se uz dokonce objevilo i v literature (pouzil ho William Gibson hned na druhe strance sve novely Pattern Recognition). Tento vyraz jsem uz slysel i v cestine... Chlapci z Yahoo nebo ze Seznamu si tedy o sve pritomnosti v jazykovem slovniku zatim (a nejspis na vzdy) mohou nechat jen zdat. Ale zas tak smutni byt nemusi, protoze nejsou jedini. My totiz dnes nefordujeme z jednoho mesta do druheho a ani neboingujeme z jedne casti sveta do druhe a taky treba nesonyjeme cely vecer hudbu. Na druhou stranu luxovani se stalo kratochvili nejednoho muze na destive nedelni odpoledne a bezne si veci chodime oxeroxovat. A abych nezapomnel v americke anglictine se minuly rok objevilo jeste dalsi sloveso to tivo. Tivo je zkratka pro zprostredkovatele digitalni televize a to tivo st proste znamena sestrihat si a prohlednout si vase oblibene televizni show. Pokud vas napadnou dalsi slova tak je vlozte do svych komentaru. Uz se na ne moc tesim.

Na co se muzete tesit

2005-01-13T11:28:00.000-05:00

Z vlastni zkusenosti vim, ze blog musi zit, aby byl opravdu zajimavy... ten muj byl po par dnech nejmene dva tydny mrtvy, ale myslim, ze zase za chvili ozije. Abych naladil pripadne ctenare naznacim nyni par temat, o kterych bych chtel psat. Jelikoz je Amerika zemi, ktera je zejmena u nas opredena spoustou mytu, muzete mi sdelit, o cem byste se radi dozvedeli neco vic. Tak a ted slibovana temata (ne nutne v chronologickem poradku):
Stand up comics
Nekoureni v barech
Ironie Washingtonu
America divided
Map centrism
Cars
Jih

tak doufam, ze se zacnete tesit a me to donuti neco napsat

Jazz live

2004-12-17T14:51:00.000-05:00

Jestli si myslite, ze opravdovej Jazz uslysite nekde ve vyhlasenych klubech nebo dokonce v koncertnich sinich, tak jste opravdu vedle. Stejne vedle, jak jsem az do vcerejsiho vecera byl i ja. To setkani s jazzem prislo dost nahle a az po vice jak trech mesich stravenych v Syracusach, v Americe, kde se jazz mel narodit. Do jedne ze zdejsich hospod, kde jsem prave slavili narozeniny jedne nasi kamaradky, vesel osuntelej chlapek, dost podobnej Louisi Armstrongovi, akorat misto trubky drzel v ruce usmudlanou kytaru... Prisel pry proto, aby videlal par babek na svych trinact vnoucat a na to ctrnacty, ktery je na ceste. Vzpomel jsem si na vsechy ty podobny typky, co jsem uz pred nim slysel a cekal jsem par falesne zahranych a chraplavym chlasem odzpivanych koled, ale dostalo se mi neco uplne jineho... JAZZ. Jasne ze slo o par ohranych standardu, jak by asi rekl kritik, ale nechybelo jim to zakladni, co jazz dela jazzem... improvizace. Hra z rytmen, akordy i se slovy. Bystre odchytnuti jakehokoli podnetu z "publika". Chlapek s ulice, za chvili bavil a rozezpival celou hospu a rozhodne to nebylo jen diky alkoholu, ktery jeji navstevnici meli v krvi... Po pul hodine vyborne muziky a po tom co jsem mu vsichni nahazeli svy drobaky do puzdra od kytary se vydal na dalsi staci. "Jste bezva parta, ale ja mam trinact vnoucat a to ctrnacty je na ceste," rekl skoro omluvne a vyrazil do zasnezenych syracuskych ulic... a me to konecne doslo. Tohohle chlapka nikdy nebudu poslouchat z desek Bluenote, ale taky z jejich desek nikdy neuslysim opravdovej Jazz. Protoze Jazz je prozita chvile, nahla inspirace a hravost... ale alespon ted vim, ze neni mrtvej.

Fotografie

2004-12-16T16:56:00.000-05:00

Blog je stale ve fazi testovani tentokrat se pokusim vlozit nejake fotografie. No obrazek by tu sice byl ale jak udelat obtekani textu... hmmm

Prvni zkusebni

2004-12-15T16:50:00.000-05:00

Aha, tak tohle je muj zkusebni prvni prispevek...