The Declining Empire Diaries

Saturday, February 19, 2005

Co patri do stredu mapy sveta?

Mozna je divne otvirat toto tema... ale moje predstava o tom jak ma vypadat mapa sveta byla poprve narusena prave tady. Do teto chvile jsem byl zvykly na krasne vybarvene mapy, kde Evropa trunila ze sve centralni a mirne vyvysene pozice. Proc tam ale vlastne je? Ma to nejaky geograficky smysl nebo to jen vypovida o eurocentrismu a evropskem imperialismu.
Mapa, ktera me donutila nad touto otazkou premyslet nebyla prekvapive americka, ale cinska. Videt svet s Pekingem uprostred je docela zvlastni. A hlavne v tech zkreslujich partiich, kde byla vzdycky Asie (mala a rozplacla) se najednou objevila Evropa a Amerika. A co teprve americke mapy sveta, tedy aspon ty, ktere kladou do centra zase Americky kontinent, ktery je az neumerne veliky. (Ale co znamena vlastne na dvojrozmernem obrazu trojrozmerneho sveta umerny, ze?).
Saul Steinberg, A View of the World from Ninth AvenueJestli si to ze zemepisu pamatuju dobre, tak Evropa ziskala svoji trochu nadstandardni pozici na mape sveta, protoze skrze stred Londyna (dobre pameti hlavy nejvetsi imperialni rise) prochazi nulty polednik. To nezni moc jako geograficky duvod. Pred tim byl ve stredu sveta Rim a nebo Jeruzalem. To taky nezni moc jako geograficka argumentace. Takze proc by konec koncu nemohl byt ve stredu sveta Peking nebo Kuba. Z tohoto zkratkoviteho pozorovani me jednoznacne vyplyva, ze mapy vypovidaji mozna vic o lidech, kteri je tvori a vnimaji nez o svete, ktery popisuji... a neni Praha vlastne v centru Evropy a co to znamena.. a co byste do stredu sveta dali vy? Hmm nejspis to bude zalezet na tom, odkud se na svet divate. V kazdem pripade zmenit uhle pohledu je urcite zajimave. (Venovano memu triletemu synovci Markovi, ktery se zacina orientovat v mapach.)

Thursday, February 17, 2005

Can you spell this?

Trinactilety Reid si dnes rano privstal a ikdyz je patek nevypravi se do mistni skoly jako obvykle. Dnes ho ceka cesta do hlavniho mesta jeho kraje, kde se uskutecni krajske kolo souteze ve spellovani, tedy spravnem hlaskovani, SPELLING BEE. Podorit ho pojede krome jeho rodiny i cast spoluzaku a ucitelskeho sboru. Ve skolnim a ani v mestskem kole nemel vyraznejsiho soupere, takze neni duvod, proc by nemel uspet i dnes. A pokud se mu to podari, tak se mozna dostane do celonarodniho kola do Washingtonu.
Necham ted Reida vklidu se soustredit na krajske kolo a seznamim vas ze soutezi, o ktere jsem poprve slysel az tady. Zadani zni celkem jednoduse; spravne vyhlaskovat slovo, ktere rekne moderator. Pokud ale chcete uspet musite vedet jak spravne vyhlaskovat nekolik desitek tisic slov, jejichz vyznam casto neobjasni tluste slovniky cizich slov a vysokoskolsky vzdelani lide ani nepredstiraji, ze by je meli znat. Trinactileti soutezici je maji v malicku. Na to, jak se je naucit maji sve vlastni metody a jejich treneri (rozumej rodice) s nimi nad jejich biflovanim stravi pul roku i osm hodin denne. Pro ty nejuspesnejsi je pak odmenou celostatni finale ve Washingtonu, ktere v primem prenosu vysila televizni sportovni kanal, na kterem za beznych okolnosti bezi americky fotbal, baseball nebo basketball.
Vypliva z toho, ze tato zabava je v Americe docela popularni a National Spelling Bee je celonarodne sledovanou zalezitosti. Moderator peclive vyartikuluje slovo jako treba acalculia a ditko na prahu dospelosti se pidi, po jeho jazykovem puvodu a nebo vyznamu. Nasleduje chvilka ticha, nervozity a napeti a pak se do mikrofonu suverennim hlaskem ozve A-C-A-L-C-U-L-I-A. Na to moderator rekne; "That's correct" a na rade je dalsi. Neuspesni samozrejme vypadaji.
Krome toho, ze Spelling Bee pravidelne sleduji televizni divaci po celych statech, vznikl o nem nedavno docela zajimavy dokument a v pulce ledna se dostal i na prkna, ktera znamenaji svet. Novy New Yorsky musical "Putnam County Spelling Bee" se sice jeste nehraje na Broadway ale nejspis se tam brzo dostane, protoze pro americkou kritiku je proste M-A-R-V-E-L-O-U-S.
Ubohy Reid toho sediveho dne pred sestnacti lety neuspel. Vylamal si zuby na sluvku U-L-C-E-R, tedy vred, coz mu dnes pripada smesne. Lonskym celonarodnim sampion musel sve vitezstvi po 15ti nervydrasajicich kolech potvrdit spravnym vyspellovanim slova A-U-T-O-C-H-T-O-N-U-S, ktere je definovano jako "indigenous, native aboriginal used especially of floras and faunas." Finale letosniho kola se uskutecni 2. cervna.
No a ted je cas na posledni dnesni paralen.

JAP


Tato poznamka nebude o Japonsku, jak by se mohlo na prvni pohled zdat, ale o zenach... tedy spise o slecnach, nazev totiz v sobe skryva zkratku pro Jewish American Princess, bohate sexy kravy z New Yorku, jak mi tento termin lapidarne objasnil jeden muj kamarad (na co taky myslet, kdyz clovek lezi sam s chripkou v posteli, ze).
Ja vim, ze to zavani sexismem, ale na moji obranu nutno rict, ze s tim prisla poprve moje zena. Holky (teda alespon urcity typ) tady maji neobvykle velka prsa. A nevim jestli ji k tomu vedla urcita mira zavisti, ale jejich vnady jednoznacne prohlasila za vydobitky moderni mediciny. To me trochu zarazilo a rozhodl jsem se tomuto fenomenu venovat dukladneji. K jejimu pozorovani musim po nekolika mesicich dukladneho studia dodat, ze americke krasky vypadaji az nechutne stejne. A obrazek Monalisy po tydnu v USA (courtesy of Belldandy) tento typ slecen vystihuje nadmiru dobre.
V americkem zargonu se jim rika JAP (Jewish American Princess). Nezname na to, ze by musely byt nutne zidovky a neznamena to, ze by musely byt nutne blondynky (ikdyz ceskym eqvivalentem pro tento typ slecen by urcite byla odbarvena blondynka). Na mistnim campusu je tento typ zastoupen studentkami, ktere jsou soucasti "reckych" sesterstev ( o tomto jevu zase treba nekdy jindy) a ktery nosi velice podobne a velice nevkusne teplakove soupravy drahych znacek a galose (jejihz cena samozrejme presahuje muj mesicni plat).
Neptal jsme se na to sice mistni zidovkse komunity, ale JAP pry neni vnimano antisemitsky, je to soucasti americkeho povedomi stejne jako treba polske matky (ted me napada: O jakem narodu se vlastne delaji vtipy v cesku?). Na druhou stranu mistni studentske zidovske centrum pouziva fitness centrum, kde podobne slecny s oblibou cvici, jako jakousi "vylohu", do ktere nahlizi kazdy kolemjdouci. Memu evropskemu zidovskemu stereotypu by ale spise vyhovovalo, kdyby misto fitness centra byla touto vylohou trebas knihovna.